Hmotné doklady osídlení krajiny středního Povltaví a vývoje lidské zručnosti
Keltské oppidum na Hrazanech
Expozici tvoří dokumentární fotografie, mapy a plánky archeologických nalezišť, včetně informací o osobnostech, které nejvíce přispěly k archeologickému výzkumu Sedlčanska.
Počátky slovanského osídlení krajiny, historie Sedlčan od první písemné zmínky o trhové vsi (1294), prosperita pod vládou Rožmberků, povýšení na město s rožmberskou růží ve znaku (1418)
Za pozornost stojí lebka s trepanačním otvorem z 15. století a zvláštní místo zaujímají bohatě zdobené gotické kachle s náboženskými, heraldickými či loveckými náměty – jedinečný soubor, který byl vyzvednut při záchranném archeologickém výzkumu v Sedlčanech roku 1996.
Připomínka rybníkáře a rožmberského regenta Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan, který byl pánem města a přilehlých vsí mez lety 1580–1604
Tzv. Krčínův kancionál je nejvzácnějším sbírkovým předmětem sedlčanského muzea, mezi členy literátského bratrstva je v něm
zachycen Jakub Krčín – jedná se o jeho dosud jediné známé dobové vyobrazení.
Život a způsoby obživy ve městě v 17. a 18. století, Sedlčany jako součást vysokochlumeckého panství pod vládou Lobkowiczů
Celou zadní stěnu místnosti zdobí soubor cechovních pohřebních štítů, které patřily k základnímu majetku cechu a při pohřbu člena společenstva se zavěšovaly po stranách rakve. Ve ztvárněných motivech převažují zátiší, symboly řemesel, biblické motivy a vyobrazení patronů daného řemesla.
Počátky občanské společnosti po zrušení roboty, spolková činnost 2. poloviny 19. století, vliv průmyslové revoluce na region středního Povltaví
Světové války a jejich dopad na místní obyvatele, vystěhování Sedlčanska v důsledku zřízení cvičiště jednotek SS
Sedlčanská kotlina jako světoznámé závodiště, na němž se domácímu československému týmu podařilo zvítězit v Motokrosu národů (1975) – nejnovější část expozice otevřená v roce 2017, vznikla ve spolupráci s Veterán klubem Sedlčany
Oddělení přibližující tradiční způsob života v našem regionu, nejstarší sbírkové předměty, z nichž mnohé byly prokazatelně vystavený i na Národopisné výstavě českoslovanské (1895)
O založení národopisné sbírky muzea se nejvíce zasloužil učitel a vlastivědný pracovník Čeněk Habart, rodák z Předbořic. Za svého působení v Petrovicích koncem 19. století také kresbou a dokumentární fotografií zachytil významné architektonické památky, lidovou architekturu, svérázné osobnosti a přírodní zajímavosti našeho kraje.
Připomínka hudebního skladatele a houslisty Josefa Suka (1874–1935), rodáka z Křečovic u Sedlčan, člena světoznámého Českého kvarteta a mj. zetě skladatele Antonína Dvořáka
„Sukovo oddělení“ bylo v sedlčanském muzeu zřízeno na návrh malíře Čeňka Kvíčaly. Slavnostní otevření této expozice se uskutečnilo 31. května 1936, tehdy muzeum sídlilo v zahradě za okresní hospodářskou záložnou (dnes budova ZUŠ Sedlčany).